Ak. soch. Zdeněk MAIXNER
Sochař Zdeněk Maixner se narodil 28. července 1957 v Ústí nad Orlicí. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1977-1983. Žije a pracuje ve Znojmě.
Uspořádal desítky samostatných výstav v České republice i v Rakousku, účastnil se i souborných výstav, především se skupinou surrealistů. Vystavoval v Praze, Brně, Havlíčkově Brodě, Litoměřicích, Linci, Zellendorfu, Stockerau a jinde. Jeho realizace jsou k vidění ve veřejných budovách i v soukromých sbírkách v České republice, Rakousku, Nizozemí, USA, Francii, Itálii aj.
Svoji tvorbu zasvětil Zdeněk Maixner keramice. Z jeho ateliéru vychází nejenom užitá figurální tvorba / plastiky, kachle, reliéfy, výzdoba vinných sklepů / ale souběžně se věnuje své volné tvorbě. Jednotícím prvkem je téma ženy, které je jakýmsi obsedantním leitmotivem. Tělo ženy se svými oblými tvary je základním inspiračním zdrojem jeho tvorby. Sám přišel s názvem Boubelky!, který výstižně charakterizuje jeho současné tvořivé směřování. Na rozdíl od úsměvných a humorných komorních plastik, mají jeho rozměrné sochy ospalých a obézních dam spíše groteskní podobu. Zároveň jsou oslavou archetypální ženskosti. Nalezli bychom zde ukryté odkazy na prehistorické Venuše a idoly, ale zároveň hravé a nepřehlédnutelné erotické podtexty. Jeho mnohdy monstrózní těla žen nejsou „ velkými matkami “, symboly plodnosti, ale spíše smyslnými a poživačnými najádami lenivě se povalujícími na pobřeží svých nálad. Maixner je výrazným modelérem. Své keramické plastiky střídmě glazuje zemitými tóny s kontrastem modrého či červeného akcentu.U svých rozměrných pastelů je autor výrazně barevnější.
Postupně se sochař se dostal ke zjednodušení a následnému abstrahování výsledného tvaru . Jeho keramické plastiky i v kameni tesané sochy jsou zcela zákonitě oblé. Tady Maixner opouští své eroticko – groteskní hájemství. Hledá a nalézá jednotící a čisté formy. Výsledné plastiky jsou oblé jako plod, jako tiché zaoblené pupeny či zárodky rodících se tvarů. Tyto vejčitě vyklenuté objemy jsou blízké plodům zvolna se rodícím z lůna přírody. Vnější a vnitřní formy jeho plastik vytváří vstřícný kontrast mezi pevným oblým tvarem a světlen dotýkanými dutinami, zavrtávajícími se do hmoty plastik. A v mnoha případech dochází opět ke zrodu ženského těla, vynořujícího se z keramické hmoty v tušených jednoduchých liniích. Jak říkají znalí: „cherchez la femme.“
PhDr. Karel Křivánek